Velká diskuze se vedla o charakteristice střechy. Ve hře byly intenzivní zelené střechy se systémy zavlažování a vrstvou substrátu minimálně 25 centimetrů a střechy extenzivní s vrstvou přes 15 centimetrů. Rozdílné jsou pak i druhy výsadby – zatímco prvně jmenované umožní vlastníkům na střechách vysadit i keře či vyšší trvalky, pro ty druhé jsou typické koberce rozchodníků, netřesků nebo mateřídoušek či konikleců. Nakonec zvítězila kompromisní druhá varianta.
Splněním podmínky vegetační střechy s trvale udržitelnou zelení si pak stavebník může polovinu výměry střechy započítat do celkového procenta zeleně. Maximálně lze takto nahradit ¼ požadované zeleně na pozemku. To může některým stavebníkům velmi usnadnit situaci zejména při malé velikosti pozemku. Hranice velikosti střechy od 300 metrů čtverečních byla stanovena po důkladné úvaze jako optimální hranice mezi rodinnými domy a jinými stavbami, zejména komerčního charakteru.
Navržená regulace střech přitom není absolutně limitní, stále dává široký prostor pro výslednou podobu střechy či řešení přebytečného odvodu dešťových vod. Právě dešťová voda dělá Říčanům velký problém. Nemají centrální dešťovou kanalizaci a voda ze střech se tak často promíchá s fekáliemi ve splaškové kanalizaci a musí se čistit na čistírně odpadních vod, část odpadní vody z bezpečnostních přepadů pak končí dokonce v přírodě. Zelené střechy dokáží právě velkou část srážek zadržet a využít.
Převzato z www.info.ricany.cz