Agenda e-Government

digitalizace veřejné správy – historie a současnost, mobilní rozhlas, digitální Evropa

Myšlenkou eGovernmentu je správa věcí veřejných za využití moderních elektronických nástrojů, díky kterým bude veřejná správa k občanům přátelštější, dostupnější, efektivnější, rychlejší a levnější. K tomu všemu dopomáhá digitalizace.

Digitalizaci lze chápat jako proces zavádění využívání digitálních technologií v nejrůznějších oblastech výroby i života. Zjednodušeně řečeno jde o převod analogových dokumentů (na fyzických nosičích – obraz, text, audio, video) do digitální podoby.

E-Government je proces digitalizace neboli elektronizace veřejné správy. Vede k převedení agend souvisejících s výkonem veřejné správy do elektronické podoby. Hlavními pozitivními dopady je zjednodušení komunikace mezi úřady, občany a firmami a shromáždění informací na jednom místě s následnou možností jednodušší výměny těchto informací. Digitalizace zjednodušuje a urychluje komunikaci a posiluje demokratizaci veřejné správy jakožto služby.

Výhody by neměly plynout jen občanům a firmám, ale i úředníkům, kteří mohou zefektivnit své činnosti bez zbytečného fyzického„papírování“. Výsledkem by tak mělo být zefektivnění výkonu veřejné moci a urychlení a provázání procesů. Úřady by tak do budoucna mohly fungovat 7 dní v týdnu 24 hodin denně. Úředník má díky elektronizaci k dispozici uspořádané databáze (evidence, registry, katalogy), v nichž může snadno vyhledávat a tím urychlit spoustu procesů.


Historie digitalizace veřejné správy

Počátky digitalizace sahají ale již do 90. let 20. století, kdy si některé úřady začaly samostatně budovat vlastní informační systémy např. pro vedení spisové agendy. Protože ale každý úřad používal jiný program, výměna dat byla nemožná. 

Významnějším průlomem bylo zavedení elektronického daňového přiznání v roce 2000. V roce 2003 byl spuštěn Portál veřejné správy, kde lze nalézt informace o službách veřejné správy a životních událostech, formuláře, věstníky, seznam datových schránek, nepotřebný nemovitý majetek a další. Portál veřejné správy je určen pro širokou veřejnost, státní správu a samosprávu, státní i soukromé organizace, včetně podnikatelů, živnostníků a cizinců.

Koncem roku 2006 byl zahájen komplexní projekt digitalizace veřejné správy – eGON. Jeho cílem je usnadnění života občanům a ke zvýšení efektivity veřejné správy využívá tento projekt další systémy:

  • Czech point

Pilotní provoz služby Czech POINT byl spuštěn v roce 2007 a od té doby se jeho služby rozšiřují. 

Czech POINT (Český Podací Ověřovací a Informační Národní Terminál) je místem výkonu veřejné správy, v jehož rámci obecní a krajské úřady, notáři a další právnické osoby (např. pracoviště České pošty) mohou lidem vydávat výpisy (např. z katastru nemovitostí, z rejstříku trestů, živnostenského rejstříku a dalších), mohou založit datovou schránku, konvertovat dokument či podat podání.

Systém Czech POINT pomocí formulářů může využívat například tyto agendy a formuláře:

  • Výpis a opis z Rejstříku trestů
  • Výpisy ze základních registrů
  • Konverzi z moci úřední
  • Agendy matrik
  • Agendy ohlašoven
  • Agendy soudů

Systém kontaktních míst Czech POINT je rovněž propojen s Portálem veřejné správy a s Portálem občana.

  • Komunikační infrastruktura veřejné správy (KIVS)

KIVS je centralizovaná komunikační infrastruktura s Centrálním místem služeb, které je jediným místem výměny dat mezi jednotlivými informačními systémy veřejné správy a zároveň slouží k propojení veřejné sítě a specifických neveřejných sítí např. sítí Evropské unie.

  • Informační systém veřejné správy (ISVS)

Informační systémy veřejné správy jsou souborem informačních systémů, které slouží pro výkon veřejné správy. Jsou zajišťovány Ministerstvem vnitra. Řídí se zákonem č. 365/2000 Sb., o ISVS, ve znění pozdějších předpisů a jejich dodržování v praxi.

  • Centrální místo služeb (CMS)

CMS je jedním ze základních pilířů KIVS, je tvořeno geograficky komunikační infrastrukturou zahrnující tři datová centra a krajské konektory. To vše je propojené sítí velkokapacitních linek. Infrastruktura je budována s dostatečnou kapacitou, aby vyhovovala nejen současným požadavkům, ale i očekávanému nárůstu výměny dat a rozsahu služeb ve veřejné správě. 

  • eGovernment Act

eGovernment Act je nazýván Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů 19. 8.2008 jako zákon č.300/2008 Sb. Účinnosti nabyl od 1. července 2009.

Cílem tohoto zákona je vytvoření optimálních podmínek pro elektronickou komunikaci mezi úřady a občany i mezi úřady samotnými. Zákon se týká tří částí – eDokumentu, elektronické identity a elektronizace komunikace mezi úřady navzájem.

  • Základní registry veřejné správy

V roce 2010 proběhlo spuštění pilotního provozu základních registrů veřejné správy od července 2011 proběhlo spuštění do ostrého provozu. Systém základních registrů obsahuje:

  • Registr osob
  • Registr obyvatel
  • Registr územní identifikace, adres a nemovitostí
  • Registr práv a povinností

Následně od roku 2009 je klíčovým nástrojem pro provádění elektronických úkonů s orgány veřejné moci datová schránka. Datová schránka zabezpečuje doručení úředních zpráv v elektronické podobě, autorizovanou konverzi dokumentů z listinné podoby do datové a naopak, ověření jejich shody a připojení ověřovací doložky. Všechny úřady mají povinnost komunikovat prostřednictvím datových schránek s každým, kdo ji má zřízenou. Povinně ze zákona mají datovou schránku zřízeny všechny orgány veřejné moci, právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, advokáti, daňoví poradci a insolvenční správci. Ostatní si jí mohou dobrovolně zřídit a případně jí kdykoliv znepřístupnit. Elektronický dokument má stejnou právní platnost jako klasický papírový s kulatým razítkem a odeslání datové zprávy je na rozdíl od doporučeného dopisu zdarma.

V roce 2010 vznikl Daňový portál. Ten poskytuje utříděné a vzájemně propojené informace o jednotlivých subjektech státní správy, jejich činnosti a výsledcích.

 

Současná digitalizace veřejné správy

Naše republika v posledních letech zaostávala a zastává tak podprůměrné místo v rámci problematiky digitalizace. V posledních letech jsou podnikány významné kroky k rozšíření digitalizace jak mezi orgány státní správy, tak mezi občany.  

Službami, se kterými se ve spojitosti s digitalizací státní správy můžeme setkávat, jsou například e-neschopenky, elektronická evidence tržeb, e-recepty, katastr nemovitostí, možnost podání elektronické žádosti o řidičský průkaz či o průkaz občanský (od 1.7 2018), který v sobě již má zabudovaný čip s identifikačním certifikátem, kterým se bude možno přihlásit do množství nabízených služeb.

Proces elektronizace státní správy však tímto nekončí. Digitalizace státní správy se také prakticky projevila ve zřízení Portálu občana, který je samoobslužným místem pro bezpečnou a důvěrnou komunikaci mezi občanem a státem. Na rozdíl od Portálu veřejné správy, který funguje jako hlavní informační rozcestník, Portál občana je transakční (soukromou) částí, zajišťující osobní přístup prostřednictvím přihlášení uživatele. Jde o poskytování přímé, tedy přímo z prostředí portálu, nebo přenesené podpory, tedy odkázáním občana na portály dalších úřadů bez nutnosti opětovného přihlašování a ověřování identity. Aby občan mohl začít využívat služby na Portálu občana, musí nejdříve v přihlášení prokázat svou totožnost.

Dále se pracuje na projektech eSbírka a eLegislativa (elektronický přístup ke všem platným zákonům).

Dalším krokem k tomu, abychom úřední záležitosti mohli vyřídit kdykoliv a odkudkoliv, kde je internetové připojení, je postupné zavádění inteligentních elektronických formulářů. Řešením bude celoevropsky uznávaná elektronická identita, která umožní úplné elektronické podání u velkého množství agend.


Mobilní rozhlas

Mobilní rozhlas slouží zástupcům obcí, měst a institucím jako moderní nástroj pro chytrou komunikaci se svými občany a členy. Informace nejrůznějšího druhu je možné zasílat díky databázi prostřednictvím SMS, e-mailů a zpráv do mobilních aplikací. Je možné informovat o výpadcích energie, odstávce vody, epidemii, poplatcích, o kulturních akcích ale i ztracených zvířatech nebo lidech. Jde o efektivní druh komunikace, který dokáže informovat širokou škálu obyvatel, a to seniory, slabozraké občany, hendikepované občany, občany nacházející se mimo katastr – prostě všechny občany, kteří zrovna nemohou poslouchat obecní rozhlas.

Mobilní rozhlas – aplikace, může pomáhat řešit černé skládky a závady na území celé ČR nebo i zapojit občany do dění pomocí anket a participativních rozpočtů. Tato aplikace je automaticky propojena s webem dané obce, města. Pro krizovou komunikaci je tato služba zdarma.

 

Projekt Digitální Evropa

Digitalizace české státní správy reaguje na projekt Digitální Evropa, který zaštiťuje Evropská unie s cílem zjednodušit úřední záležitosti nejen v rámci členských států, ale také poskytnout nástavbu kompletní institucionálnímu zajištění a tím do určité míry odbourat přílišnou míru byrokracie.

Program Digitální Evropa je vypsán na období 2021–2027 a je určen pro podporu rozsáhlého zavádění a využívání klíčových digitálních technologií, jako jsou aplikace v oblasti umělé inteligence a nejmodernější nástroje kybernetické bezpečnosti. Pro tuto podporu je vypsáno těchto pět klíčových oblastí: superpočítání, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, pokročilé digitální dovednosti a zajištění rozsáhlého využívání digitálních technologií v celém hospodářství i společnosti.

Inspirace ze zavedených chytrých řešení v oblasti e-Governmentu